Měď a lidské tělo: Za co všechno je tento stopový prvek vlastně zodpovědný?

Měď je pro člověka základní stopový prvek, který hraje klíčovou roli v mnoha tělesných funkcích a je nezbytný pro udržení správných funkcí našeho organismu. Na následujících řádcích prozkoumáme, jak měď působí v lidském těle, proč je důležitá, jaké mohou být důsledky jejího nedostatku nebo přebytku, jaké je doporučené dávkování a jak můžeme měď pro tělo získat.

Měď v lidském těle

Měď je klíčová pro správné fungování několika enzymů, známých jako cuproenzymy. Tyto enzymy jsou zodpovědné za řadu tělesných procesů včetně produkce energie, vývoje pojivových tkání a regulace železa v těle. Měď také přispívá k syntéze neurotransmiterů, což jsou látky, které nervové buňky používají ke komunikaci.

Udržení správné hladiny mědi ovlivňuje hlavně následující oblasti:

• Energetický metabolismus: Měď je součástí několika enzymů, například cytochrom c oxidázy, které jsou zásadní pro výrobu energie v buňkách.
• Funkce nervového systému: Měď je důležitá pro tvorbu myelinu, což je izolační vrstva kolem nervových vláken, která umožňuje rychlý přenos nervových signálů. Měď se také podílí na syntéze některých neurotransmiterů, jako je noradrenalin.
• Imunitní systém: Měď je zásadní pro správné fungování některých bílých krvinek, které pomáhají chránit tělo před infekcemi a nemocemi.
• Zdraví kostí a pojivových tkání: Měď se podílí na tvorbě kolagenu a elastinu, klíčových komponent zdravých kostí, kůže a dalších pojivových tkání.
• Absorpce železa: Měď hraje roli v absorpci a využití železa, což je klíčové pro prevenci anémie.
• Antioxidantní obrana: Měď je součástí superoxid dismutázy, enzymu, který chrání buňky před poškozením volnými radikály.
• Pigmentace vlasů a kůže: Měď je důležitá pro produkci melaninu, pigmentu, který dává barvu vlasům, kůži a očím.
• Kardiovaskulární zdraví: Měď pomáhá udržovat zdraví srdce a krevních cév tím, že podporuje pružnost cévních stěn a pomáhá regulovat krevní tlak.

Nedostatek mědi

Nedostatek mědi je obvykle vzácný a nejčastěji se vyskytuje u lidí s genetickými poruchami, jako je Menkesova choroba, nebo u těch, kteří mají dlouhodobě nedostatečný příjem mědi ve stravě. Tento stav může být také způsoben nadměrným příjmem zinku, který inhibuje vstřebávání mědi. Přesto je ale důležité příjem mědi nepodceňovat, dlouhodobý nedostatek pak může mít za následek například:

• Anémii,
• oslabení imunitního systému,
• problémy s kostmi a pojivovou tkání,
• neurologické a kardiovaskulární problémy,
• pigmentační abnormality, a další potíže související s body zmíněnými výše.

Přebytek mědi

Přebytek mědi v lidském těle může mít vážné zdravotní důsledky. Měď je základní stopový prvek potřebný pro řadu biologických funkcí, ale ve vyšších koncentracích může být toxická. Přebytek mědi může být způsobený genetickými faktory, environmentálními expozicemi nebo nesprávnou dietou. Zde jsou klíčové aspekty toxicity mědi a jejího přebytku v těle:

1. Wilsonova choroba

Wilsonova choroba je genetická porucha, při které dochází k nadměrné akumulaci mědi v játrech, mozku a dalších životně důležitých orgánech. Toto onemocnění je způsobeno mutací v genu ATP7B, který je zodpovědný za správnou regulaci transportu mědi v těle. Symptomy Wilsonovy choroby mohou zahrnovat neurologické poruchy, psychiatrické problémy, jaterní dysfunkce a okulární změny, jako je Kayser-Fleischerův kroužek na rohovce.

2. Toxické účinky přebytku mědi

Gastrointestinální problémy: Akutní přebytek mědi může způsobit nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem.

Jaterní poškození: Chronický přebytek mědi může vést k vážnému poškození jater, včetně jaterní cirhózy.

Neurologické a psychiatrické problémy: Přebytek mědi může ovlivnit funkci mozku a vést k změnám chování, depresi, úzkostem, a dokonce i k psychotickým příznakům.

Oxidační stres: Měď je oxidativní kov, který ve zvýšených množstvích může způsobovat poškození buněk a tkání prostřednictvím tvorby volných radikálů.

3. Zdroje expozice mědi

Přebytek mědi může pocházet z různých zdrojů, včetně kontaminované vody, používání měděných nádobí při vaření, nadměrného užívání doplňků stravy obsahujících měď nebo vystavení se mědi v průmyslovém prostředí.

Vzhledem k možným vážným zdravotním rizikům je důležité monitorovat příjem mědi, zvláště pokud existuje predispozice k Wilsonově chorobě nebo jinému zdravotnímu stavu, který může být zhoršen nadměrným příjmem mědi. V komerčně dostupných doplňcích stravy se však měď obvykle vyskytuje ve velmi malém množství vedle ostatních stopových prvků, jako je například selen nebo zinek.

Příjem v potravě

Následující potraviny jsou významnými zdroji mědi:

• Játra: Játra (zejména hovězí a telecí) jsou jedním z nejbohatších zdrojů mědi.
• Ořechy a semena: Kešu ořechy, vlašské ořechy, slunečnicová semínka a sezamová semínka
• Mořské plody: Ústřice, krab, humr a krevety
• Celozrnné produkty: Celá zrna, jako je quinoa, pohanka a celozrnné obiloviny
• Luštěniny: Čočka, fazole a cizrna poskytují měď spolu s dalšími živinami.
• Tmavě zelená zelenina: Například špenát a kadeřavá kapusta
• Sušené ovoce: Sušené švestky, hrozinky a fíky
• Houby: Některé druhy hub, jako jsou šiitake

Doporučený denní příjem

Doporučený příjem mědi se může lišit v závislosti na věku, pohlaví a zdravotním stavu jednotlivce. Níže jsou uvedené obecné hodnoty pro doporučený denní příjem mědi pro různé věkové skupiny podle amerického Úřadu pro potravinové doplňky (Office of Dietary Supplements) a jiných zdravotnických institucí:

Děti

• 0–6 měsíců: 200 µg/den
• 7–12 měsíců: 220 µg/den
• 1–3 roky: 340 µg/den
• 4–8 let: 440 µg/den

Starší děti a dospělí

• 1,3mg/den

Tyto hodnoty představují adekvátní příjem, který by měl pokrýt potřeby většiny zdravých jedinců v dané věkové a pohlavní skupině. AI je stanoven tam, kde nejsou dostupné dostatečné podklady pro stanovení doporučené denní dávky.

Je důležité si uvědomit, že tyto hodnoty jsou orientační a mohou se lišit v závislosti na konkrétních zdravotních potřebách a dietních omezeních jednotlivce.

Měď je zásadní pro udržení celkového zdraví a její rovnováha v těle je klíčová pro mnoho biologických procesů. Zatímco nedostatek mědi může vést k závažným zdravotním problémům, její přebytek může být rovněž škodlivý. Je důležité zajistit, aby strava obsahovala správné množství mědi, čehož lze dosáhnout konzumací mědí bohatých potravin, jako jsou ořechy, semena, celozrnné produkty, orgány a tmavě zelená zelenina, případně suplementací vhodnými doplňky stravy.

 Autor: Lucie Zavoralová

Mineral Triple

trojkombinace zinku, mědi a selenu, které jsou klíčové pro podporu imunitního systému, podporu antioxidantní ochrany těla....

Více informací

 

 

Kontrola stopových prvků

Vyšetření hladin stopových prvků, konkrétně selenu, zinku, mědi a lithia z krve

Více informací