Zánět střev: jak poznat příznaky a kdy na vyšetření

Bolesti břicha, průjem, nafouklé břicho nebo krev ve stolici mohou mít mnoho příčin. Někdy jde o krátkodobou střevní infekci, která během několika dnů odezní. Jindy se ale za obtížemi může skrývat chronický zánět střev, který vyžaduje dlouhodobou léčbu a pravidelné sledování.

Jak poznat, že by mohlo jít právě o zánět střev? Které příznaky je vhodné nepodceňovat a kdy je čas navštívit lékaře? V článku vysvětlujeme rozdíl mezi akutním a chronickým zánětem střev, přibližujeme nejčastější příznaky a popisujeme vyšetření, která mohou pomoci objasnit příčinu obtíží.

Článek má informační charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření ani odbornou diagnózu.

Co je zánět střev a jaké má podoby

Zánět střev znamená, že ve střevní stěně probíhá zánětlivá reakce. Může postihnout tenké střevo, tlusté střevo nebo obě části současně. Proto se můžete setkat také s pojmy zánět tenkého střeva nebo zánět tlustého střeva.

Podle příčiny rozlišujeme především dvě základní skupiny:

• Akutní zánět střev, který vzniká náhle a bývá nejčastěji způsoben infekcí.
• Chronický zánět střev, který přetrvává dlouhodobě nebo se opakovaně vrací.

Akutní záněty často souvisejí s bakteriemi, viry nebo kontaminovanou potravou. Naproti tomu chronické střevní záněty vznikají v důsledku poruchy imunitní reakce a patří mezi dlouhodobá onemocnění.

Je také důležité nezaměňovat zánět střev s jinými nemocemi. Například dráždivý tračník může způsobovat podobné zažívací obtíže, ale nejedná se o zánětlivé onemocnění. Jinou diagnózou je také zánět slepého střeva (apendicitida), který představuje akutní chirurgickou příhodu. Pokud se objeví náhlá silná bolest břicha, zejména v pravém podbřišku, je potřeba neodkladné lékařské vyšetření.

Nejčastější příznaky zánětu střev

Příznaky závisí na tom, zda jde o akutní infekční zánět, nebo chronický zánět střev. Lišit se mohou také podle toho, zda je postiženo tenké nebo tlusté střevo.

Příznaky akutního zánětu střev

Akutní zánět tlustého střeva nebo tenkého střeva začíná zpravidla náhle. Typicky se objevuje po střevní infekci nebo po požití kontaminované potravy.

Nejčastější příznaky jsou:

• náhle vzniklý průjem,
• křečovité bolesti břicha,
• nevolnost nebo zvracení,
• horečka,
• nafouklé břicho,
• celková únava a slabost.

Pokud je příčinou bakteriální zánět střev, mohou být obtíže výraznější. Samotné příznaky ale nedokážou určit konkrétního původce onemocnění.

Příznaky chronického zánětu střev

Chronický zánět střev příznaky většinou nezpůsobuje náhle. Potíže se vyvíjejí postupně nebo se opakovaně vracejí.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• opakované nebo dlouhodobé průjmy,
• bolesti břicha,
• krev nebo hlen ve stolici,
• hubnutí bez zjevné příčiny,
• únava,
• chudokrevnost,
• bolesti kloubů nebo kožní projevy u části pacientů.

Právě dlouhodobé nebo opakující se obtíže jsou důvodem, proč je vhodné navštívit lékaře. Včasné vyšetření může pomoci odhalit chronický střevní zánět ještě před rozvojem komplikací.

Zánět tlustého střeva: příznaky, které není vhodné podceňovat

Bez ohledu na příčinu by některé příznaky měly vést k co nejrychlejšímu lékařskému vyšetření:

• krev ve stolici,
• průjem, který trvá delší dobu nebo se opakovaně vrací,
• nevysvětlitelné hubnutí,
• výrazné bolesti břicha,
• horečka spojená s výraznými střevními obtížemi,
• noční probouzení kvůli nutnosti na stolici.

Tyto příznaky nemusí znamenat chronický zánět střev, ale vždy si zaslouží odborné posouzení.

Chronické střevní záněty: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi idiopatické střevní záněty (IBD). Jde o chronická onemocnění, při kterých imunitní systém vyvolává dlouhodobý zánět střevní stěny.

Crohnova choroba může postihnout kteroukoliv část trávicího traktu od dutiny ústní až po konečník. Zánět zasahuje hlubší vrstvy střeva a bývá přerušovaný.

Ulcerózní kolitida postihuje pouze tlusté střevo a konečník. Zánět je souvislý a omezuje se především na povrchovou vrstvu střevní sliznice.

Přestože jde o celoživotní onemocnění, současná léčba dokáže u většiny pacientů udržet nemoc dlouhodobě pod kontrolou.

Proč zánět střev vzniká

Příčina závisí na typu onemocnění.

U akutního zánětu střev bývá nejčastější příčinou infekce způsobená bakteriemi, viry nebo parazity.

Vznik chronických střevních zánětů je složitější. Podílí se na něm kombinace genetických předpokladů, poruch imunitní odpovědi, střevní mikroflóry i vlivů prostředí. Neexistuje jediná příčina, která by vznik onemocnění vysvětlovala.

Kdy zajít k lékaři

Mnoho lidí přisuzuje bolesti břicha nebo průjem stresu, dietní chybě nebo běžné střevní viróze. Pokud se ale obtíže vracejí, trvají déle nebo se postupně zhoršují, je vhodné vyhledat lékaře.

Vyšetření byste neměli odkládat zejména tehdy, pokud:

• máte krev ve stolici,
• průjem přetrvává nebo se opakovaně vrací,
• bolesti břicha vás budí ze spánku,
• dochází k nevysvětlitelnému hubnutí,
• přidává se výrazná únava nebo známky chudokrevnosti,
• obtíže významně omezují běžný život.

Prvním krokem bývá návštěva praktického lékaře, který může doporučit laboratorní vyšetření a podle potřeby vás odeslat ke gastroenterologovi.

Jaká vyšetření zánět střev odhalí

Samotné příznaky diagnózu potvrdit nemohou. K objasnění příčiny obtíží se využívá kombinace laboratorních a zobrazovacích vyšetření.

Krevní testy

Součástí vyšetření bývá krevní obraz a zánětlivé markery, například CRP.

Při hledání odpovědi na dotaz „zánět střev CRP“ je dobré vědět, že zvýšené CRP upozorňuje na zánět v organismu, ale samo o sobě neurčuje, kde zánět probíhá ani co jej způsobilo. Výsledek je proto vždy potřeba hodnotit společně s dalšími vyšetřeními.

Kalprotektin ve stolici

Kalprotektin ve stolici je jedním z nejdůležitějších laboratorních markerů střevního zánětu. Pomáhá odlišit zánětlivé onemocnění střev od funkčních obtíží, například dráždivého tračníku.

Ani zvýšený kalprotektin sám o sobě diagnózu nepotvrzuje. Je ale důležitou informací, která pomáhá lékaři rozhodnout o dalším postupu.

Vyšetření stolice

Vyšetření stolice může odhalit infekční původce, přítomnost krve (FOB) nebo další známky zánětu (Komplexní střevní profil)

Kolonoskopie a endoskopie

Pokud je podezření na chronický zánět střev, bývá rozhodujícím vyšetřením kolonoskopie. Lékař při ní může prohlédnout střevní sliznici a odebrat vzorky tkáně k mikroskopickému vyšetření.

Co dělat při podezření na zánět střev

Přetrvávající bolesti břicha nebo dlouhodobý průjem není vhodné řešit pouze podle informací z internetu. Pokud obtíže neustupují nebo se opakovaně vracejí, objednejte se k lékaři.

Bez doporučení lékaře není vhodné užívat antibiotika na zánět střev. Antibiotika mají význam pouze u některých bakteriálních infekcí a o jejich nasazení rozhoduje lékař. Na virové infekce ani chronické střevní záněty neúčinkují.

Stejně důležité je svévolně nevysazovat léčbu předepsanou gastroenterologem.

Většina akutních střevních infekcí odezní bez dlouhodobých následků. Pokud se ale potvrdí chronický zánět střev, dnešní léčebné možnosti umožňují u mnoha pacientů dlouhodobě udržet onemocnění pod kontrolou. Základem je včasné rozpoznání obtíží a správná diagnóza.

Časté otázky

Jak se projevuje zánět střev?

Nejčastějšími příznaky jsou bolesti břicha, průjem, nafouklé břicho, nevolnost, krev nebo hlen ve stolici. U chronických střevních zánětů se často přidává únava, hubnutí nebo opakované průjmy. Samotné příznaky ale diagnózu nepotvrzují.

Jak poznat zánět střev podle stolice?

Varovným příznakem může být krev nebo větší množství hlenu ve stolici. Důvodem k vyšetření je také dlouhodobý nebo opakovaný průjem. Příčinu obtíží může objasnit laboratorní vyšetření stolice a další doporučená vyšetření.

Jak dlouho trvá zánět střev?

Akutní infekční zánět střev obvykle trvá několik dnů. Chronické střevní záněty jsou dlouhodobá onemocnění, u kterých se střídají období klidu a období zhoršení.

Co jíst při zánětu střev?

Vhodná strava závisí na příčině i závažnosti obtíží. Při dlouhodobých nebo výrazných potížích je vhodné řídit se doporučením lékaře nebo nutričního terapeuta.

Pomůže krevní test (CRP) odhalit zánět střev?

CRP může upozornit na probíhající zánět v organismu, ale samo o sobě nedokáže potvrdit ani vyloučit zánět střev. K posouzení střevního zánětu se často využívá také kalprotektin ve stolici a podle potřeby další vyšetření.

Jak se zánět střev léčí?

Léčba závisí na příčině onemocnění. U infekčních zánětů se liší podle původce, u chronických střevních zánětů se používají léky, které tlumí zánět a pomáhají udržet onemocnění pod kontrolou. O vhodné léčbě vždy rozhoduje lékař.

Autor: RNDr. Jan Krajíček, Ph.D.

Klinický biochemik a analytický chemik

Zaměřuje se na laboratorní diagnostiku a interpretaci výsledků

Vedoucí laboratoře GenX Laboratory

Náš tým